Vzdělávání beru jako zajímavou a v podstatě i povinnou část svojí práce. Rozšiřování poznatků a nácvik dovedností je podporou a inspirací pro další práci s klienty.
Na začátku tohoto roku jsem se tradičně zúčastnil již 8. české konference o stresu a vyhoření.
Po zbytek roku jsem se soustředil na vzdělávání o tématu traumatu. Absolvoval jsem kromě on-line semináře „Porozumenie traume a disociácii cez neurobiológiu a vzťahovú vazbu“ cyklus dvoudenních workshopů a přednášek na téma „Psychoterapie traumatu“.
Tuto sérii jsem uzavřel dvoudenním seminářem na Slovensku „Súcit a súcit so sebou – ako mu porozumieť a ako ho rozvíjať“. Téma soucitu je spjato s tématem traumatu i přístupem k němu v terapii i osobním životě.
Téma traumatu je teď „populární“ a hodně se o něm píše, ale je s námi dlouho a nejedná se z pohledu psychologie o sezonní trendovou záležitost. Je jenom užitečné pro klienty, že se o něm teď mluví a dostává se mu pozornosti. Tím se zdokonaluje práce s traumatizovanými osobami. Překonávají se pohledy a postupy z minula, jako například původně oblíbená abreakce „vybijte si zlost a vztek do polštáře…“ nebo „všechno to řekněte do nejmenších detailů, ať to jde z vás ven“, ke kterým se dnes přistupuje s velkou opatrností kvůli tomu, aby nedocházelo k retraumatizaci, zbytečnému opakování a oživování nepříjemných pocitů.
K vzdělávání patří i studium odborné literatury a z přečtených knížek se mnou nejvíce rezonovaly knihy Gábora Matého „V říši hladových vlků“ a „Držte si své děti“ z nakladatelství PeopleCom.
Jestli vás článek inspiroval k zamyšlení a máte zájem se některému tématu věnovat osobně, kontaktujte mě e-mailem na boris@borisstepanovic.cz nebo telefonicky na +420 605 722 592. Bude mi ctí se s vámi potkat a doprovázet vás na cestě k hlubšímu sebepoznání a sebepřijetí.
Příspěvky prošly jazykovou korekturou a jsou psané bez pomoci AI.
Mohlo by vás také zajímat: Sebe rozvoj?!