A doplním i jiné reakce: „Aha, tak i chocholoušek má svého chocholouška…“, „To jsem se dozvěděl víc, než jsem chtěl vědět…“ apod.
Ano, i já, když je to potřeba, chodím na terapii. Takže znám pohled na terapii, její proces a náročnost i ze strany klienta moc dobře. A dělám to samozřejmě sám pro sebe, ale i s velkým ohledem na svoji práci. Proto, abych sezení s klientem nezatěžoval svými nevyřešenými problémy, abych rozuměl a chápal, co se ve mně odehrává, když klient mluví o tématech, která jsou mi blízká, nebo právě naopak o těch, která jsou mi vzdálená. Dovolil bych si říct, že mé vlastní chození na terapii je pro klienty (a samozřejmě i pro mě) užitečné a přínosné. Mohu se více soustředit na teď a tady při sezení s klientem. Protože „to své“ si řeším jinde a nevyrušuje mě tolik v každodenní práci.
Samozřejmě kromě vlastní terapie patří i pravidelná supervize k vytváření užitečného a bezpečného prostředí pro klienty v psychoterapeutickém procesu.
A co vy, překvapilo vás, že i psychologové/psychoterapeuti chodí na vlastní terapii?
Jestli vás článek inspiroval k zamyšlení a máte zájem se některému tématu věnovat osobně, kontaktujte mě e-mailem na boris@borisstepanovic.cz nebo telefonicky na +420 605 722 592. Bude mi ctí se s vámi potkat a doprovázet vás na cestě k hlubšímu sebepoznání a sebepřijetí.
Příspěvky prošly jazykovou korekturou a jsou psané bez pomoci AI.
Mohlo by vás také zajímat: Nikotin