V nedávné době jsme vybírali v politice ze dvou kandidátů. Každému z nich média připisovala přímo nadlidské schopnosti. V jedné chvíli zazněla ve veřejném prostoru myšlenka, že nikdo není ideální a dokonalý. Představy o tom, že existuje někdo dokonalý, máme všichni do jisté míry rádi. Někdo je pasován nebo, což může být i nebezpečnější, se sám pasuje do role nejmoudřejšího, nejlepšího. Toho, který všemu rozumí a všechno vyřeší.
Tak si promítáme vlastní nekritická očekávání do jediného správného spasitele/guru/řešitele. Toužíme po někom, kdo je ideální, všechno zvládne, nemá chyby, neunaví se… Někdy to může být terapeut, partner, šéf, doktor, politik, prezident… Když se mu to nedaří, následuje z naší strany jeho nemilosrdná devalvace ze zlosti a hlavně zklamání, že není dokonalý…
Odpovědnost za sebe sama
Takové přísliby v nás vyvolají příjemný pocit malého dítěte, které se může spolehnout, že dospělý bere odpovědnost – ohlídá, vyřeší a ochrání. Když se vědomě oddáváme těmto pocitům v dospělosti, lehce se můžeme stát obětí a být zneužiti. Od toho, že jako autoritu bereme televizní reklamu, „když tomu dělají reklamu, tak je to dobré…“, až po to, že se spolehneme na někoho, kdo nabídne převzetí odpovědnosti za naše zdraví. Co na tom, že je to nestudovaný šarlatán a podvodník. Hezky se poslouchá a dívá na něj. A často je pohodlné přesunout na něj komplikované přemýšlení a hledání. (Samozřejmě, je pochopitelné, když se někdo vyčerpán nemocí upne na nereálnou pomoc a příslib řešení. Pak je otázkou, proč je bez náležité podpory okolí…)
Nejčastěji se jedná o naši vlastní pohodlnost a tendenci delegovat na někoho jiného odpovědnost za vlastní život, rozhodnutí, úspěchy i chyby. Tomu, kdo to udělá líp a – a to je důležité (nebo nejdůležitější?!?) – v případě nesnází a neúspěchu na něj můžeme hodit vinu a všechnu frustraci z neúspěchu. Tak nějak se vyviníme a jsme z obliga.
TIP: Když máte podezření, že se někdo z vašeho okolí dostal pod vliv podvodníka, který slibuje i nemožné, nenechte to tak. Ptejte se, vysvětlujte, nebuďte lhostejní pod heslem, „to je jeho věc“. Minimálně můžete vyjádřit pochybnost a předložit své argumenty. Zdá se vám to zbytečné jako kapka v moři? Nezapomeňte, že i oceán je jen obrovským množstvím kapek.
Jestli vás článek inspiroval k zamyšlení a máte zájem se některému tématu věnovat osobně, kontaktujte mě e-mailem na boris@borisstepanovic.cz nebo telefonicky na +420 605 722 592. Bude mi ctí se s vámi potkat a doprovázet vás na cestě k hlubšímu sebepoznání a sebepřijetí.
Příspěvky prošly jazykovou korekturou a jsou psané bez pomoci AI.
Mohlo by vás také zajímat: Perfekcionismus… po stopadesáté šesté