Zažili jsme to snad všichni: Ráno jsme v tramvaji svědky drzého či hrubého jednání a ještě odpoledne se nám ta situace stále vynořuje před očima. Cítíme se vykolejení a nemůžeme se soustředit na práci. Proč na to pořád musíme myslet?
Hrubost je definována jako negativní chování s nízkou intenzitou, které porušuje normy zdvořilosti. V extrémech může hrubost nepřímo vést i k fatálním chybám – například zdravotnický personál, který je vystaven hrubému jednání pacientů, může v tomto zhoršeném psychickém stavu učinit nesprávná rozhodnutí.
Co dělat, když se setkáme s hrubostí
Setkání s hrubostí překáží přemýšlení. Vyvolává totiž negativní rozrušení – smutek nebo zlost, hostilitu, znechucení. Tyto emoce zužují náš pohled a znemožňují přemýšlet o čemkoliv jiném, než je daná situace. Kvůli tomu pak máme zmenšenou schopnost najít perspektivu anebo přemýšlet o situaci z jiného pohledu.
Tváří v tvář hrubosti přestáváme být schopni uvědomit si řešení vzniklé situace. Dokážeme se soustředit jenom na jednu věc – vlastní zranění – a nejsme schopni další aktivity.
3 techniky pomáhající zmírnit efekt ustrnutí na negativních emocích
Efekt ustrnutí na negativních emocích se dá zmírnit několika jednoduchými postupy:
1. Dýchejte zhluboka a pomalu
Zní to banálně, ale funguje to. Rozhodí-li vás nějaká situace, upřete svou pozornost na dýchání a zklidnění. Hluboké, pomalé dýchání uklidňuje nervový systém. Vyzkoušejte techniku 4–7–8: po 4 sekundy se nadechujte, na 7 sekund zadržte dech a na 8 sekund vydechněte. Dlouhý výdech je důležitý. Určuje totiž nejen rozsah kapacity plic, ale právě přes něj se zbavujeme použitého vzduchu. Proto se více nežli na hluboký nádech soustřeďte na pořádný výdech. Ten by měl být delší než nádech.
2. Myslete na něco pozitivního
Když vás někdo rozčílí, zkuste si připomenout nějakou radostnou událost či na něco pozitivního, co vás čeká v budoucnosti, a soustřeďte se na to.
3. Zkuste „mindfullness“
Tato technika zjednodušeně znamená mít náhled na sebe sama a vlastní vnitřní prožívání. Je to stav, kdy jsme si vědomi vlastních myšlenek a pocitů, a dokážeme je pozorovat.
Být v klidu znamená přijmout svoje pocity
Udržovat se v klidu neznamená zbavit se emocí a odmítat je ani vyhýbat se všem potenciálně nepříjemným situacím. Znamená to akceptovat fakt, že něco skutečně nemůžeme změnit, a tak je lepší přijmout svoje pocity a soustředit se na smysluplné řešení.
Posuďte svoje negativní myšlenky: Jsou založeny na domněnkách? Můžete je zaměnit za realističtější? Je dobré identifikovat vlastní emoce, pochopit, proč se cítíme tak, jak se cítíme, a regulovat vliv emocí na naše chování.
TIP: Zkuste experimentovat s humorem a na nepříjemné situace se dívat jako na nepovedenou komedii. A klidně si v duchu udělejte srandu i z toho, kdo k vám byl nepříjemný.
Jestli vás článek inspiroval k zamyšlení a máte zájem se některému tématu věnovat osobně, kontaktujte mě e-mailem na boris@borisstepanovic.cz nebo telefonicky na +420 605 722 592. Bude mi ctí se s vámi potkat a doprovázet vás na cestě k hlubšímu sebepoznání a sebepřijetí.
Příspěvky prošly jazykovou korekturou a jsou psané bez pomoci AI.
Mohlo by vás také zajímat: Agrese na internetu