Tyto reakce u druhých nesnášíme, ale sami je často děláme. Ty, které nás nejčastěji štvou, jsou pravděpodobně tyto:
Vtípky z čehokoliv
S cílem zlehčit atmosféru vnášíme do těžkých témat vtípky. Možná nás těžké emoce znejisťují nebo na ně jinak neumíme reagovat. Humor skutečně v mnoha situacích dělá zázraky, ale v čase smutku, nejistoty, truchlení apod. je to ta nejhorší možnost. Vtipkování spíše poukazuje na naši neschopnost či neochotu účastnit se pocitů druhé strany. Humor bychom měli raději vynechat, pokud není zřejmé, že druhá strana danou situaci vnímá již tak, že je jeho použití vhodné.
Nevyžádaná rada
Často se stává, že když se na nás někdo obrací s problémem, máme tendenci hned začít přinášet řešení. Druhá strana by spíše potřebovala být vyslyšena, pochopena než dostávat radu a řešení. Každý dospělý by si přál být respektován takový, jaký je. Raději bychom slyšeli: „To zní jako skutečně špatný den!“ nebo „Věřím, že to zvládneš.“ Když se nám tohoto přístupu nedostává, máme vždy možnost objasnit, co potřebujeme a očekáváme: „Teď potřebuji jenom něco ventilovat…“ nebo „Hledám spíše podporu, ne radu.“ A když se ocitneme v roli posluchače, sami se můžeme zeptat, co od nás ten, kdo přináší problém, očekává.
Žárlivé nebo jízlivé komentáře
Někdy druhým závidíme, že dosáhli něčeho víc než my sami. Pak jsme schopni v nějaké situaci ironicky podotknout: „No, to je asi celkem příjemné mít jenom takovéhle problémy, když…“ Vysíláme tak druhé straně zprávu, že nemá právo na negativní pocity jako smutek nebo strach a má si uvědomit, že někdo to má ještě horší. Zkrátka závidíme a zároveň vychováváme. Druhá strana na naše poznámky může akorát říct, že je pro ni těžké a nepříjemné sdílet s námi tyto pocity. Abychom měli kapacitu přijmout druhé s jejich úspěchem i právem na negativní pocity, bude nevyhnutelné lépe porozumět vlastním pocitům žárlivosti a závisti a zpracovat je.
TIP: Když se sami ocitnete v situaci, ve které byste málem řekli něco nevhodného (vtip, radu nebo narážku), předtím, než to vypustíte z úst, se rychle zeptejte sami sebe: „Chtěl bych tohle já sám v takové situaci slyšet?“
Jestli vás článek inspiroval k zamyšlení a máte zájem se některému tématu věnovat osobně, kontaktujte mě e-mailem na boris@borisstepanovic.cz nebo telefonicky na +420 605 722 592. Bude mi ctí se s vámi potkat a doprovázet vás na cestě k hlubšímu sebepoznání a sebepřijetí.
Příspěvky prošly jazykovou korekturou a jsou psané bez pomoci AI.
Mohlo by vás také zajímat: Podpora truchlícího