Vztah matek a synů je považován za velmi důležitý a formující. O to důležitější je vztah matek s jejich syny gayi. I když homosexualita není dávno vnímána jako duševní nemoc (v kulturním a rozvinutém světe), pořád zůstávají různá podezření ohledně vlivu vztahu matka a syn.
Matka je obvykle konfrontována (samozřejmě, své prožívá i otec, ale budu se teď primárně věnovat vztahu matky, ne rodičů celkově) s tím, že „nějak“ zavinila, že syn je gay. Tím, že na něj netlačila, aby byl mužnější, tím, že se s ním mazlila, a tak možná získal více femininních rysů.
Synové, kteří se v dětství potýkají s tajemstvím, že jsou gayové, a stydí se za to, mohou v akceptující matce najít oporu, která může být skutečně podporující. Ona se pak stává tou, před kterou si syn může dovolit být takový, jaký je. Matka jej takového vnímá, akceptuje a podporuje. To pak ještě více posiluje jejich vztah. Matky, které tohle zvládnou, jsou mentálně flexibilní, schopné empatie a akceptování toho, že život syna bude jiný, než si představovaly. Jsou ochotny zbavit se svých očekávaní, snů, fantazií o tom, co a kdo by měl být jejich syn, a přizpůsobí se tomu, čím je ve skutečnosti.
Vztah matky a syna gaye: očekávání versus realita
Takováto matka musí oplakat a odtruchlit rozloučení s představou syna ze svých snů. Zároveň nachází cestu k tomu, aby milovala syna, kterého má, i když musí ustát tlak rodiny a společnosti. V kulturách, kde jsou striktní a silné kódy maskulinity a přítomnost homofobie, je tato kvalita matky ještě více syny oceňována. Gayové často sdělují, že mít matku, která synovi nepřidává další pocit odcizení se všem, která ve skutečnosti dělá život snesitelnějším díky své lásce a podpoře, je důležité pro jejich vlastní smysl sebehodnoty.
Důležitost podpory a bezpečí
Tyto matky mají obvykle následující postoje: Zaprvé, nikdy nebránily svému dítěti dělat věci, které chtělo, byť to bylo hraní si s panenkami nebo nošení šatů s flitry. Ve skutečnosti je možná někdy i podpořily. Za druhé, netlačily děti do toho, aby splňovaly očekávání ostatních v rodině. Když matka ví, že otec by syna ponižoval a dělal si z něj legraci či by se k němu choval násilně, je to ona, která drží synovo tajemství v bezpečí a chrání jej. Některé matky se stávají jakýmisi prostředníky mezi synem a zbytkem rodiny, jež není schopna akceptovat synovu odlišnost nebo ji nechápe. Vzniká tak jakási bublina, ve které je matka společně se synem.
TIP: Proberte své výčitky a nejasnosti s někým blízkým nebo s profesionálem. Nebo najděte skupinu rodičů s podobnou problematikou. Nezůstávejte sama s výčitkami, že vaše chování nebo projevování citů mohlo způsobit jinou orientaci vašeho dítěte. Více na www.sbarvouven.cz
Jestli vás článek inspiroval k zamyšlení a máte zájem se některému tématu věnovat osobně, kontaktujte mě e-mailem na boris@borisstepanovic.cz nebo telefonicky na +420 605 722 592. Bude mi ctí se s vámi potkat a doprovázet vás na cestě k hlubšímu sebepoznání a sebepřijetí.
Příspěvky prošly jazykovou korekturou a jsou psané bez pomoci AI.
Mohlo by vás také zajímat: Psycholog radí: Jak sdílet vlastní tajemství