Samota nám nabízí možnost zpracovat myšlenky a pocity, na které jsme neměli čas nebo k nimž jsme neměli příležitost. Často jsou to témata jako cíle a smysl života, priority nebo přemýšlení o novém koníčku. Nebo nepříjemné zážitky, se kterými se vyrovnáváme jenom postupně. Proto je dobré, když jsme o samotě, vyhnout se bezmyšlenkovitému skrolování v on-line světe. Je to sice lákavé, vyplníme čas, ale nic tím nezískáme.
Samota může například podpořit kreativitu. Pro umělce je typické, že potřebují osamocená místa ve chvíli, kdy tvoří. V těch, kteří nejsou na samotu zvyklí, vyvolává přirozeně strach. Není se čemu divit. Samota připomíná vyloučení, a to vzbuzuje největší obavy. I děti jsou často, bohužel, trestány vyloučením. Podobně vězni jsou za trest umisťováni na samotku.
Jean-Paul Sartre to výstižně shrnul: „Pokud se cítíte osamělí, když jste o samotě, nacházíte se asi ve špatné společnosti.“
Je pravdou, že máme jenom jednoho společníka na celý život – sebe. Vztah, který máme sami se sebou, je náš nejdůležitější vztah, protože trvá po celý náš život. Začíná se vyvíjet brzy v rámci rodiny. Vztah k sobě podporuje a ovlivňuje naše zdraví a pohodu, profesní růst, spokojenost a zejména kvalitu vztahů k druhým a k okolí. Tento vztah kultivujeme soucitnou zvídavostí, zájmem o sebe a radostí z neustálého učení. Pak můžeme dělat sami sobě nejlepší společnost ve všech životních situacích.
Jestli vás článek inspiroval k zamyšlení a máte zájem se některému tématu věnovat osobně, kontaktujte mě e-mailem na boris@borisstepanovic.cz nebo telefonicky na +420 605 722 592. Bude mi ctí se s vámi potkat a doprovázet vás na cestě k hlubšímu sebepoznání a sebepřijetí.
Příspěvky prošly jazykovou korekturou a jsou psané bez pomoci AI.
Mohlo by vás také zajímat: Samota a osamělost