Při svojí psychoterapeutické práci vycházím z výcviku v rogersovské terapii nebo terapii zaměřené na člověka. Používá se k tomu, aby pomohla klientovi v osobním růstu nebo vyrovnat se s konkrétní složitou událostí či problémem. Základním principem je mluvení a typická je pro ni absence direktiv. Terapeut povzbuzuje klienta, aby vyjádřil své pocity. Nasloucháním a následným zrcadlením toho, co klient odhalí, mu terapeut pomáhá prozkoumat a pochopit vlastní pocity. Klient je pak schopen se rozhodnout, jaké změny chce udělat, a tak dosáhnout osobního růstu.
Rogersovská terapie je indikovaná například u rozkolísaného sebevědomí, u pocitů méněcennosti. Je vhodná pro jedince, kteří se cítí ostatními nepřijati, odmítáni, prožívají neporozumění. Také se hodí pro lidi toužící po větší autonomii (sebeurčování, sebeřízení) i po větším vlivu a prosazení se v okolí. Velmi dobře se osvědčila u těch, co hledají chybu dříve v sobě, a u těch, kteří jsou svým základním osobnostním zaměřením introvertní.
Rogers představil teorii o tom, že v každém z nás jsou tři já: sebepojetí, ideální já a skutečné já. Sebepojetí je způsob, jakým člověk sám sebe vidí. Ideální já je tím, kým by chtěl nebo měl být. Skutečné já je tím, kým ve skutečnosti člověk je. Čím více je shody mezi těmito třemi stavy, tím lepší je psychické zdraví klienta. Pokud představa člověka o tom, kým je, nese velkou podobnost s tím, čím chce být, bude tento člověk relativně sebeakceptující. Cílem terapie zaměřené na osobu je zvýšit klientovu shodu.
Jestli vás článek inspiroval k zamyšlení a máte zájem se některému tématu věnovat osobně, kontaktujte mě e-mailem na boris@borisstepanovic.cz nebo telefonicky na +420 605 722 592. Bude mi ctí se s vámi potkat a doprovázet vás na cestě k hlubšímu sebepoznání a sebepřijetí.
Příspěvky prošly jazykovou korekturou a jsou psané bez pomoci AI.
Mohlo by vás také zajímat: T jako Terapie: Psycholog zná proces terapie na vlastní kůži