Soukromí v čase hybridního modelu práce (moderní termín pro „pracuji z domu, z kavárny, z pracoviště a někdy i z dovolené) je důležité téma. Konflikty z pocitu nedostatku soukromí v domácnosti a neschopnost si o prostor pro sebe požádat patří ke každodennímu životu mnohých párů a rodin.
Psychická nepohoda na malém prostoru
Zábran při vyslovování požadavků je více. Kromě pocitů nepatřičného „sobectví“ je důvodem vyhýbání se konfliktům. V případě nuceného sdílení prostoru roste obava „jak bychom to pak vydrželi“, a tak se nepohoda raději ukrývá, nebo se řeší pasivní agresí: ignorací, ostentativním zabýváním se on-line světem apod. V roce 2020 IKEA v ČR zkoumala otázky soukromí doma. Výsledky jsou stále aktuální. 45% dotázaných se spoléhá na to, že druzí pochopí jejich neverbální náznaky a dopřejí jim prostor, namísto toho, aby si o něj přímo řekli. 15% na dosažení soukromí zvolí taktiku: „sluchátka znamenají, že pro tebe neexistuji a neexistuješ ani ty pro mě“ nebo se jednoduše začnou „bavit“ s telefonem.
Čistý byt, čistá mysl?
V přetížené mysli, která řeší pracovní konflikt nebo partnerskou krizi, a to vše na malém prostoru, na nepohodě přidá nepořádek. Už jenom pohled na něj může vyvolat reakci – pocit vnitřního zmatku násobí zmatek kolem. Chaos nás skutečně může psychicky unavit, protože mysl nemá klid a je stále zaměstnána hledáním a zkoumáním prostoru. Tolerance stresu a celkově nelibých podnětů, může být zejména ke konci dne vyčerpána a nepořádek zafunguje jako spouštěč výbuchu, Pro někoho je tedy řešením začít uklízet a při tom se začne uvolňovat i mysl. Musí to být ale úklid, při němž víme, kde mají věci svoje místo. Nevytváříme tedy nové rozmístění, ale automaticky a po paměti odkládáme věci. Touto spíše mechanickou stereotypní činností se uklidníme.
Odvaha ke komunikaci a pojmenování problémů
Zjednodušeně by se dalo říct, že na malém prostoru, kde sdílíme domov, pracoviště, odpočíváme, chceme být spolu ale i zažít pocit soukromí, je potřebné se pohybovat odvážně. V případě, že něco vadí, hledat způsob jak situaci pojmenovat a probrat. Spolehnout se na to, že to „vadit přestane“ je iluze, které není radno uvěřit. Schovávat své pocity, být zticha, když potřebujeme něco sdělit, se nevyplatí. A když se k nepohodě přidá pohled na nepořádek v prostoru je na menší či větší krizi zaděláno.
Mohlo by vás také zajímat: Přináší práce z domova jenom vysněný klid?